Dnes chytli dalšího, je to ve všech novinách. "Teenager zatčen za skandální počítačový zločin", "Hacker zatčen za průlom do banky"…

Mizerný děcka. Všechny jsou stejný.

Ale zkusili jste se někdy, se svojí třídílnou psychologií a padesátkovým chápáním techniky představit, co se děje za hackerovýma očima? Zamysleli jste se někdy nad tím, co ho motivuje, jaké síly ho tvarovaly, co ho mohlo formovat?

Jsem hacker. Vstup do mého světa…

Můj svět začíná školou… Jsem chytřejší než většina ostatních dětí, ty blbosti, co nás učí mě nudí…

Mizernej flákač. Všichni jsou stejný.

Jsem na druhým stupni nebo na střední. Popatnácté jsem si poslechl učitelku vysvětlovat, jak se krátí zlomek. Chápu to. "Ne, slečno Smithová, nezapsal jsem postup. Udělal jsem to z hlavy…"

Mizerný děcko. Nejspíš to opsal. Všechny jsou stejný.

Dnes jsem udělal objev. Poznal jsem počítač. Počkat, tohle je hustý. Dělá to, co chci. Když to udělá chybu, tak protože jsem něco zvoral. Ne protože mě nemá rád… Nebo se mnou cítí ohrožený… Nebo si myslí, že jsem vychcánek… Nebo jí nebaví učit a neměla by tu být…

Mizerný děcko. Pořád jen hraje hry. Všechny jsou stejný.

A pak se to stalo… dveře do světa se otevřely… elektrický impulz se žene ven telefonní linkou jako heroin žilami závisláka, hledajíc únik ze světa každodenní neschopnosti… nacházím fórum.

"Tohle jsem hledal… Sem patřím…"

Znám tu každého… i když jsem je nikdy nepotkal, nikdy jsem s nimi nemluvil, možná už o nich nikdy neuslyším… znám vás všechny…

Mizerný děcko. Zase obsazuje telefonní linku. Všechny jsou stejný.

Se sakra vsaď, že jsme stejný… po lžičkách jsme byli ve škole krmení přesnídávkou, zatímco jsme toužili po steaku… kousky masa co jste nechali upadnout byly předžvejkané a bez chuti. Byli jsme kontrolováni sadisty nebo ignorováni ztroskotanci. Těch pár, kteří měli co nás naučit, v nás našlo nadšené studenty, ale bylo jich jak kapek vody na poušti.

Tohle je teď náš svět… svět elektronu a spínače, krásy baudu. Bez placení využíváme už existujících služeb, které by mohly být za pár halířů, kdyby to neovládali hamižný nenažranci, a vy nás nazýváte zločinci. My prozkoumáváme… a vy nás nazýváte zločinci. My prahneme po znalostech… a vy nás nazýváte zločinci. My existujeme bez barvy kůže, bez národnosti, bez náboženských předsudků… a vy nás nazýváte zločinci.

Vy stavíte atomové bomby, vy vedete války, vy vraždíte, podvádíte a lžete nám a snažíte se nás přesvědčit, že to je pro naše vlastní dobro, ale my jsme zločinci.

Ano, jsem zločinec. Mým zločinem je zvědavost. Můj zločin je, že soudím ostatní podle toho, co říkají a co si myslí, ne podle toho, jak vypadají. Můj zločin je, že jsem chytřejší než ty, což mi nikdy neodpustíš.

Jsem hacker a toto je můj manifest. Můžete zastavit tohoto jednotlivce, ale nemůžete nás zastavit všechny… nakonec, jsme přece všichni stejní.